950 let od první historicky doložené události na Hradci :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

950 let od první historicky doložené události na Hradci

950 let od první historicky doložené události na Hradci

Přestože se mnoho historiků téměř nepřetržitě zabývá dějinami Hradce, je interpretace jeho nejstarší historie stále tak trochu chůze po tenkém ledě. Tři důležitá a často i nepřesně používaná historická data se pokusíme připomenout i následujícím článkem.

V mnoha průvodcích a informačních textech se stále ještě setkáváme s informací, že jednou z prvních událostí na Hradci bylo setkání svatebních průvodů prvního polského knížete z rodu Piastovců Měška I. (asi 935-992) a jeho budoucí ženy Doubravy (Doubravky), dcery českého knížete Boleslava I. v roce 965. Tuto událost ostatně připomíná i pamětní deska na nádvoří Červeného zámku z roku 1965, kdy zde probíhaly oslavy tisíciletí česko-polské vzájemnosti (po odcizení původní desky v 90. letech 20. stol. nahrazena kopií) . Přestože jde o událost a historické osobnosti známé ze starých kronik, dnes již víme, že jejich hradecké setkání není historicky doloženo, ale jde pouze o pověst zapsanou v místní farní kronice (až ze 17. stol.!), která měla zřejmě pouze dokreslit počátky křesťanství na Hradci (Měšek se nechal v roce 965 po vzoru své ženy pokřtít a otevřel tím dveře pronikání křesťanství do Polska).

První historicky doloženou událost vztahující se k Hradci popisuje na stránkách své „Kroniky činů polských knížat a králů“ první polský kronikář zvaný Gallus Anonymus (neznámý autor zřejmě francouzského původu působící v Polsku na přelomu 11. a 12. stol.). Kronika vnikla mezi lety 1112-1117 a do dnešních dnů se zachovala ve třech pozdějších středověkých opisech. V této kronice je zpráva o tom, že se polský kníže Boleslav II. Smělý (žil kolem let 1042-1082; vládl 1058-1079), počátkem své vlády, pokusil početným vojskem Poláků a Pomořanů dobýt hrad Hradec (castrum Gradec). Byl však českými vojsky odražen a „stěží unikl záhubě“. Někteří starší historikové datují tuto událost do roku 1061, novější literatura však dává přednost roku 1060. V neklidné době vojenských konfliktů mezi českými Přemyslovci a polskými Piastovci, bylo tedy hradecké ranně středověké pohraniční hradisko v rukou českých knížat a bylo již na tak vysoké úrovni, že dokázalo odolat i silnému útoku protivníka (stále však šlo o dřevohlinité opevnění s kamennými prvky – novější kamenný hrad zde byl vystavěn až ve 13. století). Rovněž tuto událost připomínala pamětní deska – tentokrát na nádvoří Bílého zámku s původně německým textem z počátku 20. stol. („Im Jahre 1061 hat König Boleslaus von Polen im Kriege mit Böhmen die Feste Grätz vergebens belagert“), který byl v padesátých letech 20. století nahrazen českým citátem z Dějin národa českého od významného českého historika a národního buditele 19. století Františka Palackého: „Roku 1060 Boleslav Smělý oblehnul u velké síle pevný Hradec u Opavy, ale byv tam od českého vojska obklíčen a sevřen musel ustoupiti se ztrátou nemalou“ . Dnes je tato deska vystavena v tzv. Zahradním sále Bílého zámku.

Za první písemnou zmínku o Hradci nad Moravicí je pak považována zakládací listina benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce vystavená Otou I. (1045 - 1087), údělným knížetem olomouckým 3.2.1078. V ní zakladatel potvrzuje benediktinům právo na šestinu mýta vybíraného při polské cestě u hradiska Hradce. Toto právo pak bylo písemně potvrzeno ještě premonstrátům králem Vladislavem II. (1110-1174) v roce 1160 a hradecká celnice u tehdy frekventované obchodní cesty z Moravy do Polska fungovala až do druhé poloviny 14. století.

Autor: (Marek Wolf) 12.6.2010  Matice Slezská

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí