Hradečtí zastupitelé „za starého Rakouska“ :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

Hradečtí zastupitelé „za starého Rakouska“

Hradečtí zastupitelé „za starého Rakouska“

Obecní volby jsou „za dveřmi“. Opusťme ale na chvíli předvolební současnost a nahlédněme na hradecké zastupitele za doby „císaře pána“.

V polovině 19. století na Hradecku skončil, stejně jako v celé Habsburské monarchii, systém vrchnostenské správy a namísto ní se konstituovala komunální samospráva, v jejímž rámci vznikly tzv. místní obce. Obec Hradec se skládala z městečka Hradce a z osady Kozí Hradec (nynější ulice Kolonie a západní část Zámecké ulice), obec Podolí byla tvořena stejnojmennou katastrální obcí. Rozhodování v obcích spočívalo na obecním výboru. Ten ze svého středu vybíral užší orgán, obecní představenstvo, které tvořili starosta a nejméně dva radní.

Obecní výbor obce Hradec byl koncem 19. a začátkem 20. století osmičlenný, od voleb na jaře 1913 pak devítičlenný. Obecní představenstvo tvořili vždy starosta a dva radní. Pro první tři desetiletí existence obecní samosprávy známe prozatím pouze jedno jméno hradeckého starosty – byl jím Jakub Chovanec (1816-1877), hostinský a majitel gruntu č. p. 5 na Městečku, kam se přiženil. Na pevnější půdu vstupujeme až od závěru 19. století. Do své smrti 30. listopadu 1889 byl starostou Hradce Ferdinand Hofmann (1840-1889), který byl majitelem hradecké lepenkárny, nacházející se na levém břehu řeky Moravice, jižně od hospodářského dvoru Stránka. Na přelomu let 1889 a 1890 převzal roli představeného obce čtyřiapadesátiletý pekařský mistr Eduard Hertel (1836-1895). Ve funkci dokončil volební období do roku 1891 a zůstal v ní také v dalším tříletém cyklu. V roce 1894 byl starostou zvolen devětadvacetiletý rolník Eustach Stodulka (1865-1943), který jím pak byl bezmála dvě desetiletí, do doby, než se na jaře 1913 s rodinou přestěhoval do Benkovic. Podle výpovědi pramenů jej – navzdory jménu – můžeme označit za Němce. Na místní poměry se jednalo zřejmě o zámožného muže. Pravděpodobně posledním obecním starostou před vypuknutím 1. světové války byl úředník lesní správy hradeckého velkostatku Lichnovských Johann Schnobl (1861-?). Zvolen byl v červnu 1913. Byl to Němec, původem z moravské obce Dzbel v politickém okrese Litovel.

V pětadvacetiletém období mezi lety 1888 až 1913 bylo členy hradeckého obecního výboru postupně celkem 33 mužů. „Služebně“ nejstarším byl již zmiňovaný německý rolník Eustach Stodulka, jenž do zastupitelstva nastoupil jako šestadvacetiletý a setrval zde 22 let. Déle než deset let byli ve výboru rovněž český rolník František Fiedler, „proněmecký“ učitel František Juchelka a – což jistě není náhoda – tři němečtí zaměstnanci na hradeckém velkostatku Lichnovských: nadlesní Theodor Nawratil a úředníci Franz Przidal a Johann Schnobl. Dalšími zaměstnanci knížete Lichnovského, kteří působili v obecním výboru, byli nadlesní Franz Gerl, polesný Karl Labler a zahradník Václav Hampl. Téměř nepřetržitě působil ve výboru rovněž alespoň jeden z učitelů hradecké školy (František Juchelka, Augustin Matlaschek, jeho bratr Karel Matlaschek). Můžeme usuzovat, že ke zvolení výše uvedených mužů napomohla společenská prestiž a autorita, jíž se mezi voliči těšili. To platí pravděpodobně i v případě majitelů hradecké lepenkárny z německé rodiny Hofmannů (Ferdinand a jeho syn Karel), německého lékaře Braneckých železáren Hugo Wuesta von Vellberg nebo českých kněží ze zdejší farnosti, faráře P. Tomáše Kleina a kaplana P. Ignáce Černocha.

Vlastní zájem o spolurozhodování v obci i to, že byli mezi místními lidmi známí, byly patrně hlavní důvody, proč se ve výboru postupně vystřídalo pět místních hostinských (Hugo Adametz, Johann Hirschbrich, Ignaz Richta, Franz Chowanetz, Johann Domesle). Trvale měli mezi zastupiteli své místo živnostníci, konkrétně to byli bednář Alois Korbel, krejčí Ferdinand Pavlík a Eduard Werdich, obuvník Jan Hanák, pekaři Eduard Hertel a jeho syn Rudolf, řezník Jakub Fajka a stolař Valentin Šimera. První dělník z Braneckých železáren se ve výboru objevuje teprve v roce 1907 (zámečník František Vícha), další dva po volbách na jaře 1913 (vedoucí skupiny zámečníků Josef Philipp a zámečník Emanuel Grim).

A čím se vlastně hradečtí zastupitelé v posledních desetiletích „starého Rakouska“ zabývali? Každoročně kontrolovali stav obecního hospodaření a stanovovali obecní rozpočet. K pravidelným bodům jednání patřily žádosti lidí o přijetí do svazku obce, problematika chudinského zaopatření, výroční trhy, vodovod, veřejné osvětlení, úpravy komunikací, opravy v obecním domě č. p. 11 na Městečku, záležitosti hradecké školy, přípravy oslav státních výročí nebo uvítání významných osobností v Hradci aj.

Autor: (Martin Sosna kronikář Hradce nad Moravicí) 6.10.2010

Článek je stručným výtahem z autorova vystoupení na historické konferenci „Hradec v dějinách“, která se konala 30. září 2010 ve Velké dvoraně Červeného zámku v Hradci. Podrobnější informace nejen k tomuto tématu, ale i k dalším etapám dějin současného Hradce nad Moravicí budou otištěny v kolektivní monografii, vzešlé z této konference. Měla by vyjít v nejbližších týdnech.

Fotogalerie: Hradečtí zastupitelé „za starého Rakouska“

Upozornění:
Komentáře vyjadřují názory čtenářů nikoliv redakce. Diskuse není redigována či moderována. Redakce serveru neovlivňuje její obsah. Vyhrazuje si však právo příspěvky odstraňovat. Nepřijatelné jsou zejména texty urážlivé, vulgární, rasistické nebo příspěvky, které jsou neplacenou reklamou a které poškozují jméno serveru www.hradecinfo.cz. Smazány budou také příspěvky, které se nevztahují na tento článek. U svého příspěvku nezapomeňte uvést jméno a příjmení. Jinak se bude jednat o porušení pravidel a příspěvek bude smazán.

 

 

Diskusní téma: Hradečtí zastupitelé „za starého Rakouska“

Datum: 06.10.2010

Vložil: Hana Víchová

Titulek: Monografie z konference

Pane Sosno, dobrý den,

dejte nám, prosím, na vědomí , až monografie vyjde.
Ráda bych si ji koupila

Děkuji

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí