Od hradní studny k městské kašně :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

Od hradní studny k městské kašně

Od hradní studny k městské kašně

Publikováno: 19.7.2014

Zásobování vodou bylo alfou a omegou každého středověkého hradu, města či sídla. Také hrad Hradec a okolo něho vybudované středověké městečko, které nabylo městských práv v roce 1481 řešilo od nepaměti tento problém. Zatímco hrad měl již od 13. století k dispozici ve skále vyraženou studnu, hlubokou několik desítek metrů, městečko Hradec touto vymožeností po dlouhou dobu pravděpodobně nedisponovalo a voda se musela na hradní kopec zčásti dovážet. O problémech se zásobováním vypovídá i skutečnost, že původní zámecký pivovar byl nejpozději k r. 1549 přestěhován pod západní svah hradního kopce k řece Moravici, která skýtala možnost neomezeného čerpání kvalitní vody, jež byla pro přípravu piva a fungování pivovaru nezbytná.

Jedny z nejstarších zpráv svědčící o vzdálené dopravě vody do centra hradeckého panství na zámecký kopec za pomoci vodovodu spadají do r. 1702, kdy hradecké panství s městečkem Hradcem vlastnil hrabě Erdman Kryštof Pruskovský. Hrabě v roce 1701 m.j. vymohl městu Hradci obnovení jeho městských práv a oddělil dosavadní předměstí města Hradce - Podolí od města a prohlásil je za samostatnou vesnici. I z tohoto důvodu se práva a povinnosti k hradeckému vodovodu vztahovaly pouze a jen na hradecké měšťany, zatímco obyvatelé Podolí a okolních obcí byli vůči vrchnosti vázáni jinými povinnostmi než údržbou zámeckého vodovodu. Hradečtí měšťané měli tedy nejpozději k r. 1702 právo odebírat vodu z vodovodního potrubí, za což platili každý rok na sv. Jiří (24. 4.) daň ve výši 5 tolarů a 24 grošů. Zároveň byli hradečtí měšťané povinováni vůči vrchnosti údržbou tohoto vodovodu a museli být v případě potřeby k dispozici mistru rouraři v takovém počtu a po tak dlouhou dobu jak bylo potřeba. Každý rok bylo hradeckými měšťany vyměňováno cca 212 m (120 sáhů) vodovodního potrubí. Kmeny stromů k výměně byly dodávány v průběhu konce 18. století z Lipinského lesa – snad i proto, že zde již nový majitel hradeckého panství Jan Karel Bohumil Lichnovský plánoval zřídit novou vesnici a mýcení lesa se mu v tomto případě náramně hodilo.

V zásadě je možno říci, že v průběhu 18. a 19. století se na opravách vodovodu výslovně podíleli hradečtí měšťané. Dopravu kmenů pro vodovod zajišťovali obyvatelé Podolí a vše bylo doprovázeno i jistou pomocí vrchnosti, pro kterou byl vodovod prioritně určen. Obyvatelé ostatních vsí panství k renovaci ani k obnově vodovodu prací ani finančními dávkami nepřispívali.     

Jak takový vodovod mohl v 18. století vypadat? Přirozeně nebylo možné vést dálkově vodu po povrchu. K dopravě vody sloužily vrtané dřevěné roury, obvykle z borovic či dubu.  Dřevěné roury o délce zpravidla dvou sáhů (cca okolo 3,5m) byly uloženy v hloubce okolo  1m a vzájemně spojeny dřevěnými vložkami. Někdy byly roury spojeny i kovovými obručemi a obalovány vrstvami jílu, které znemožňovaly průsaky tekoucí vody do okolní zeminy.

I v dopravě vody byli naši předci značně vynalézaví. Detailní znalost terénu umožňovala dopravovat vodu i ze značných vzdáleností. Podmínkou byl pochopitelně stálý, i když nevelký spád terénu. Nejinak tomu bylo i v Hradci nad Moravicí. Nejstarší prameny uvádí, že počátek hradeckého vodovodu vedl v r. 1771 od tzv. Horního Bílého pramene, který se dodnes nachází v katastru obce Jelenice. Voda byla tehdy přiváděna téměř po vrstevnici ze vzdálenosti cca 8,5 km z nadmořské výšky cca 480 m. Teprve v průběhu 2. poloviny 19. století byly pramenní šachtice definitivně umístěny v katastru obce Kajlovec v lokalitě „Na trubách“ v blízkosti dnešních pozůstatků břidlicového lomu. Délka vodovodu tím byla zkrácena na 2,4 km. Moderního vodovodu se hradečtí dočkali až na samotném konci 19. století za Karla Marii Lichnovského. Na konci r. 1899 bylo okresním hejtmanstvím v Opavě povoleno vystavět „moderní“ vodovod s pitnou a užitkovou vodou, který již o necelý rok později zásoboval Hradec a tzv. Kozí Hradec (kolonie založená na severozápadní straně hradeckého kopce okolo r. 1795). Vodovod byl ve své městské části tvořen 50 mm železným potrubím z Vítkovických železáren, které vedlo v hloubce 1,2 – 1,5 m a rozvádělo vodu ze sběrných studní za Kajlovcem i do vzdálenějších míst Hradce. Samotný cylindrový přečerpávací rezervoár vodovodu byl umístěn v blízkosti tzv. Černých vrat, t.j. ve stejné výšce jako rezervoár hlavní, který se nacházel ve IV. patře nově postavené, ale nedostavěné Bílé věže vybudované r. 1887.  Zde se tento nýtovaný rezervoár (výrobek Braneckých železáren) o rozměrech 2,5 x 6 x 1,5m dodnes nachází. Průtok tohoto moderního vodovodu byl 28.500 l denně a tento vodovod zásoboval kromě obytných budov Bílého zámku také užitkové budovy – konírny tzv. Červeného zámku, faru, školu, četnickou stanici, budovy na Městečku a v neposlední řadě i městskou kašnu.

Detail tzv. císařského otisku stabilního katastru z r. 1836 s vyobrazením hradecké kašny uprostřed náměstí 

 

První obrazové resp. mapové materiály k oktogonální městské kašně se datují do r. 1836, kdy byl vyhotovován tzv. stabilní katastr Rakouského státu i pro oblast tzv. Rakouského Slezska. Na mapách tohoto katastru se dodnes nalézá první vyobrazení dokládající existenci hradecké kašny uprostřed náměstí napájené ze zámeckého vodovodu. Je doloženo, že nejpozději k r. 1861 tvořil hradeckou kašnu pískovcový sokl se čtyřmi vzájemně se proplétajícími mořskými sumci obklopený osmibokou kamennou předprsní. Nejpozději do 80. let 19. století byla kašna v horní části završena skulpturou boha Poseidona. Po výstavbě Červeného zámku již plastika kašnu nezdobila, ale pískovcový sokl se sumci zdobil náměstí až do r. 1904, kdy byla celá kašna rozebrána, odstraněna a nahrazena prostou pumpou k čerpání vody. Prostor pumpy byl následně doplněn výsadbou čtyř lip, které až do r. 2003 zdobily zámecké náměstí a poskytovaly chladivý stín návštěvníkům a občanům města.

Pohlednice s vyobrazením hradecké kašny z r. 1901 (archiv P. Havrlant)

 

Plastika boha Poseidona s trojzubcem je dnes bohužel nezvěstná. Spodní pískovcový sokl kašny byl po r. 1904 druhotně osazen mušlí největšího žijícího mlže – zévy obrovské, kterou si knížecí pár Lichnovských dovezl z cest po Itálii na počátku 20. století. Podstavec původní kašny i s mušlí byl v období před I. světovou válkou z příkazu knížete následně umístěn v jezírku panského dvora Stránka na západní straně pod zámeckým kopcem. V 60. letech 20. století byl tento podstavec původní kašny i s mušlí osazen na Lisztově návrší v zámeckém parku. Ani toto místo se však nestalo definitivním stanovištěm této části původní hradecké kašny. Od 80. let 20. století (v souvislosti s generální rekonstrukcí hradeckého zámku) byl pískovcový sokl kašny po několik desetiletí umístěn před hlavním vstupem do zámku Raduň. Odsud se v r. 2012 navrátila tato část původní hradecké kašny definitivně zpět na hradecký zámek, kde je do dnešních dnů umístěna na druhém zámeckém nádvoří.

Pohlednice s vyobrazením náměstí již bez kašny – okolo r. 1917 (archiv P. Havrlant)

 

V souvislosti s bohulibým záměrem vedení města navrátit hradeckou kašnu zpět na původní místo zámeckého náměstí - posloužil dochovaný originální fragment hradecké kašny k vyrobení přesné repliky, kterou vytesal v r. 2009 akademický sochař a hradecký rodák Kurt Gebauer. Podle jeho autorského návrhu byl nově zhotoven i novotvar předprsně kašny volně napodobující původní vzor. Nová předprseň kašny je zhotovena z božanovského pískovce, který dodavatelsky opracovala kamenická firma Granit z Lipnice nad Metují. Stavební práce odvedla a hlavním dodavatelem kašny byla stavební firma p. Jaroslava Demela z Branky u Opavy v roce 2014.

Nově zbudovaná hradecká kašna v sobě kombinuje repliku původní středové části s mořskými sumci a novotvar oktogonální předprsně zhotovené dle návrhu K. Gebauera. (foto P. Havrlant) 

Autor: Petr Havrlant, Za lepší Hradec, o.s.

Fotogalerie: Od hradní studny k městské kašně

1 | 2 >>
***

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí