Poklady z depozitářů zámku Hradce nad Moravicí. Příběh č. 6 - Lovecká šavle Eduarda Lichnovského :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

Poklady z depozitářů zámku Hradce nad Moravicí. Příběh č. 6 - Lovecká šavle Eduarda Lichnovského

Poklady z depozitářů zámku Hradce nad Moravicí.  Příběh č. 6 - Lovecká šavle Eduarda Lichnovského

Publikováno: 30.9.2016

Ve sbírkách zámku Hradce nad Moravicí se nachází nepřeberné množství nejrůznějších starožitných předmětů. Většina z nich patřila až do r. 1945 do majetku knížecího rodu Lichnovských. Tyto předměty byly jednotlivými členy rodu Lichnovských zcela záměrně zakoupeny nebo se do jejich vlastnictví dostaly jako dary. Zbylá část sbírkového fondu se na zámku v Hradci nad Moravicí ocitla v poválečných měsících a letech po ukončení II. světové války. Tehdy byl zámek v Hradci nad Moravicí vybrán jako tzv. svozový objekt a posloužil jako úložiště nejrůznějším dochovaným historickým předmětům z blízkých i vzdálenějších poškozených aristokratických sídel Moravy a Slezska. Příběh jednoho z těchto předmětů Vám opět přinášíme

Již od 15. století byla u šlechticů velmi oblíbena lovecká zábava. Aristokraté z lovu již od počátku učinili svou výsadu a lov větších zvířat byl vyhrazen pouze šlechtě, což bylo uzákoněno r. 1573. Poddaným se mohli zabývat jen rybolovem a čižbou (lovem drobných ptáků). Vlastnit či užívat lovecké zbraně bylo v následujících letech poddaným zcela zakázáno, včetně zákazu nosit lovecký oděv. Od 16. století se stal lov pro aristokraty prestižní záležitostí, narůstá jeho funkce společenská a zábavní. Zbraním při lovu užívaným se proto dostalo náležité pozornosti. Zbraně již nejsou od 16. století chápány jako pouhé prostředky obživy, ale také jako jasné symboly společenského postavení. Jejich výrobě a výzdobě byla v průběhu následujících staletí věnována čím dál větší pozornost.

 

Lov a lovectví na Hradci

Lovu a lovectví byla zvláštní pozornost věnována i na hradeckém panství. Je málo známou skutečností, že jedním z důležitých faktorů, který vedl k samotnému zakoupení panství v r. 1778 Janem Karlem Lichnovským (1720-1788) byl fakt, že rozsáhlé lesy hradeckého panství poskytovaly velké množství vysoké zvěře a ucelené lesní porosty o rozloze cca 3.600 ha nabízely, jako jedny z mála v širším regionu, vynikající podmínky pro pořádání parforsních honů, jichž byl kníže velkým příznivcem. Podobně jako u jiných příslušníků aristokracie své doby - převažoval u Jana Karla Bohumila Lichnovského prvořadý zájem využívat svých lesů a zřízené Thiergarten (obory) jako honebního revíru.

Díky zálibě v lovectví je Jan Karel Bohumil Lichnovský považován za zakladatele konvolutu loveckých zbraní, resp. zámecké zbrojnice v Hradci nad Moravicí. Za základ nově vytvářené zbrojnice posloužily zbraně jím převezené v letech 1778-1788 z jeho dosavadních rodinných sídel v Odrách a v Chuchelné. Díla puškařských mistrů jako např. Hanse Stiftera, Walentina Rövera, či Caspar Zelnera svědčí o vybraném vkusu majitele. Obsah zámecké zbrojnice však nevznikl cíleným sbíráním hodnotných a technicky zajímavých chladných, resp. palných zbraní, u nichž se nepočítalo s jejich využitím při střelbě. Sbírka chladných a palných zbraní a militárií dochovaná dodnes na zámku v Hradci nad Moravicí představuje typickou ukázku šlechtické sbírky, která vznikla převážně nákupem, používáním a posléze odkládáním loveckých a sportovních zbraní. Sbírka byla vytvořena v průběhu necelých dvou staletí několika generacemi knížecího rodu Lichnovských. Drtivá většina z nich byla do zbrojnice umístěna v průběhu let 1780-1900. Kvalitativně i kvantitativně převažuje sbírka palných zbraní nad zbraněmi chladnými.

 

Lovecká šavle knížete Eduarda Lichnovského

I mezi dochovanými chladnými zbraněmi se však nalézají unikáty. Lovecká šavle (něm. Jagdplaute) je vynikající a reprezentativní ukázkou zbraně vysoce postaveného aristokrata, která nebyla určena pro běžné užívání, ale byla reprezentativní záležitostí dokládající moc, postavení i finanční možnosti majitele. Svědčí o tom atypická oboustranná výzdoba šavle, při zachování vysoké kvality reliéfního zdobení. Lovecká šavle má mírně zakřivenou čepel s oboustranným širokým výbrusem a dlouhým nepravým ostřím. Čepel je vyrobena z kvalitního damašku tzv. mapového vzoru. Při příčce na levé straně čepele - tausií zhotovené arabské číslice 3-4 odkazující na rok výroby šavle (1834). Garnitura stříbrná, reliéfně zdobená kombinací figurálních výjevů a vegetabilních ornamentů, výzdoba je oboustranná, na vnitřní a vnější straně příčky dominuje motiv loveckého psa. Ramena příčky mají obdélníkový průřez, jsou krátká a mírně se sklánějí směrem dolů. Na jednom z ramen příček vyražena signatura v podobě písmena D. Na hlavici rukojeti lovecká scéna s loveckým psem. Rukojeť slonovinová, z vnější strany je do ní vsazen oválný kovový medailonek s monogramem. Při okrajích rukojeť šavle rýhovaná. Z vnitřní strany rukojeti umístěn medailon s vyobrazením erbovního znamení knížat Lichnovských. Místo prutu koše je mezi příčkou a hlavicí šavle natažen stříbrný proplétaný řetízek. Pochva k šavli dřevěná, potažená zelenou kůží, kování stříbrné, oboustranně zdobené, trojdílné. Na horním dílu kování po obou stranách motiv psa sedícího pod stromem, na prostředním a spodním dílu stylizovaný květinový motiv.

 

V hradecké oboře lovily slavné osobnosti

Datace 18(34) na čepeli šavle odkazuje na svého majitele knížete Eduarda Lichnovského (1789-1845) císařského komořího a knihovníka rakouské císařovny Marie Anny. Kníže velmi dbal na svou reprezentaci a byl na hradeckém zámku častým hostitelem významných hostů. Na hradeckém panství jsou známy návštěvy jeho osobního přítele a švagra - rakouského ministra zahraničí Klemense Lothara Metternicha (1773-1859), či  ruského cara Alexandra I. (1777-1825), kteří měli na počátku 20. let 19. století možnost navštívit proslulou oboru knížat Lichnovských, známou zejména tehdy netradičním soužitím vysokého počtu černé a vysoké zvěře - záležitostí ve své době neobvyklou.

Je známou skutečností, že v době působení Eduarda Lichnovského v letech 1814 -1845 byl na zámku vydržován početný personál. Působil zde např. zámecký učitel kreslení Jan Kesselheim (1821-1827) nebo v roli osobního knížecího puškaře Georg Koll. Do éry působení Georga Kolla na hradeckém zámku (20. léta 19. století) spadá výroba několika nových kusů a zejména četné transformace starších palných zbraní. Do tohoto konceptu nákladného způsobu života Eduarda Lichnovského zapadá i výše popsaná reprezentativní lovecká šavle.

 

Navštivte výstavu!

Výše popsanou loveckou šavli a mnoho dalších loveckých zbraní - si můžete na vlastní oči prohlédnout na lovecké výstavě, která je přístupná do 30.10. 2016 v prostorách Bílého zámku v Hradci nad Moravicí.

 

Autor: Mgr. Petr Havrlant  - NPÚ, státní zámek Hradec nad Moravicí

Fotogalerie: Poklady z depozitářů zámku Hradce nad Moravicí. Příběh č. 6 - Lovecká šavle Eduarda Lichnovského

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí