Seriál : Poklady z depozitářů zámku Hradec nad Moravicí, příběh č. 4 – Livrej posledního majordoma knížat Lichnovských Theodora Motzka :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

Seriál : Poklady z depozitářů zámku Hradec nad Moravicí, příběh č. 4 – Livrej posledního majordoma knížat Lichnovských Theodora Motzka

Seriál : Poklady z depozitářů zámku Hradec nad Moravicí, příběh č. 4 – Livrej posledního majordoma knížat Lichnovských Theodora Motzka

Publikováno: 15.11.2014

Poklady z depozitářů zámku Hradec nad Moravicí

Ve sbírkách zámku Hradce nad Moravicí se nachází nepřeberné množství nejrůznějších starožitných předmětů. Většina z nich patřila až do r. 1945 do majetku knížecího rodu Lichnovských. Tyto předměty byly jednotlivými členy rodu Lichnovských zcela záměrně zakoupeny nebo se do jejich vlastnictví dostaly jako dary.
Zbylá část sbírkového fondu se na zámku v Hradci nad Moravicí ocitla v poválečných měsících a letech po ukončení II. světové války. Tehdy byl zámek v Hradci nad Moravicí vybrán jako tzv. svozový objekt a posloužil jako úložiště nejrůznějším dochovaným historickým předmětům z blízkých i vzdálenějších poškozených aristokratických sídel Moravy a Slezska.


Mnohé z těchto předmětů jsou dnes vystaveny pro potěchu návštěvníků v rámci prohlídkových okruhů na zámcích v Hradci nad Moravicí a v blízké Raduni. Návštěvníci je mohou v období návštěvnické sezóny spatřit na vlastní oči a poslechnout si zasvěcený výklad lektorů. Jiné předměty však z kapacitních či koncepčních důvodů odpočívají doposud v depozitářích. Avšak i tyto nevystavené předměty uchovávají svá zajímavá svědectví z minulosti. Příběh jednoho z těchto předmětů Vám opět přinášíme…

 

Příběh č. 4 – Livrej posledního majordoma knížat Lichnovských Theodora Motzka

Kariéra Karla Maxmilána Lichnovského

Karel Maxmilián Lichnovský (1860-1928), nejstarší syn Karla Marii Lichnovského a Marie Croy Dülmen si po krátké epizodě v řadách pruské armády za svou životní profesi zvolil dráhu kariérního diplomata. Díky nadstandardním vztahům svého otce se samotnými německými císaři, mu bylo v tomto směru přáno a již od svých 24 let působil jako legační rada ministerstva zahraničí. V následujících letech pracoval jako tajemník německého velvyslanectví ve Stockholmu a Vídni. Diplomatické povinnosti jej dále zavedly do Bukurešti, Cařihradu a na konci 19. století také do Číny a Japonska. Přízeň císaře Viléma II. vyvrcholila r. 1912 jmenováním Karla Maxe Lichnovského do funkce německého velvyslance ve Velké Británii.

 

Karel Maxmilián Lichnovský 1860 – 1928

 

Právě tento prestižní post a reprezentativní povinnosti spojené s plněním diplomatického protokolu, vyvolaly potřebu zhotovení nových reprezentativních livrejí služebnictva nového německého velvyslance. Doposud na rodinných sídlech užívané prosté livreje knížecího služebnictva zhotovené z hnědého sukna nebylo možné pro tak reprezentativní funkci používat. Současně došlo i k navýšení počtu služebnictva knížete na třicet osob. Za tím účelem bylo najato pro německé velvyslanectví v Londýně i několik služebných anglické národnosti, kteří doplnili dosavadní knížecí personál působící na rodinných sídlech v Hradci nad Moravicí a v Chuchelné.

 

Osobní komorník kněžny Mechtildy Lichnovské - Theodor Motzek

Mezi stálými zaměstnanci knížat Lichnovských si významné místo v průběhu mnoha let vydobyl Theodor Motzek. Pozdější poslední majordomus knížat Lichnovských na Hradci. Theodor Motzek byl přijat do služeb knížete Lichnovského ihned po skončení vojenské služby v r. 1907 a setrval v nich až do odjezdu představitelů knížecího rodu, do dubna r. 1945. Tím, že byl Theodor Motzek polské národnosti, nedotkl se jej poválečný odsun a on mohl i díky svým bohatým vědomostem a znalostem pečovat o zámek v Hradci nad Moravicí i v letech následujících, a to až do své smrti v r. 1970.

Dovolím si krátce posledního majordoma – legendární postavu hradeckého zámku krátce představit.

Theodor Motzek se narodil r. 1885 v Myslowicích u Katowic v dnešním Polsku v hornické rodině a vyučil se zámečníkem. Karel Maxmilián Lichnovský si jej vybral do svých služeb z několika důvodů. Theodor Motzek vykonával vojenskou službu v letech 1905-1907 u 1. gardového pluku v Postupimi a dosáhl hodnosti četaře. Patronem pluku byl Karel Max Lichnovský, který si pravidelně právě z tohoto pluku vybíral své zaměstnance. Dbal přitom na to, aby jeho budoucí zaměstnanci byli zdatní, zdraví, inteligentní a jejich tělesná výška musela dosahovat nejméně 180 cm.

 

Lange Kerls

Tento zvyk kníže Karel Max pravděpodobně převzal od svého otce, který si rovněž potrpěl na sloužící vyššího vzrůstu, což byl prvek, snad vysledovaný, od velkého vzoru Karla Marii Lichnovského – pruského krále Fridricha Viléma I. (1688-1740) a jím budované a preferované osobní gardy vysokých mužů (Potsdamer Riesengarde) později lidově nazývanými „Lange Kerls“.  Více o této gardě „dlouhánů“ zde:      http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4667

 

James Kirkland, 217 cm vysoký člen legendární Potsdamer Riesengarde

 

Theodora Motzka si vybral kníže mj. proto, že uměl dobře polsky a německy a splňoval i jeho „výškové“ představy. Do knížecích služeb byl Theodor Motzek přijat jako osobní komorník „Kammerdiener“ kněžny Mechtildy Lichnovské (1879-1958), manželky Karla Maxmiliána Lichnovského. V letech 1912-1914 doprovázel Theodor Motzek knížete Lichnovského na jeho zahraniční misi v Londýně, kdy byl členem výše zmíněného třicetičlenného personálu. Na dochované fotografii před budovou Německého velvyslanectví na Carlton Teracce č.p. 9 v Londýně je zachycen Theodor Motzek v I. řadě jako třetí zprava.

Fotografie personálu v slavnostních livrejích před budovou Německého velvyslanectví v na Carlton Terrace č. 9, Londýn  r. 1912

materiál : albuminový papír na tvrdém kartonu

autor : W.G. Parker&Co. Artists&Photographars, High Holborn, Londýn

 

S náležitou pýchou p. Motzek často v pozdějších letech zdůrazňoval, že při slavnostní recepci na velvyslanectví obsluhoval i samotného Winstona Churchilla, tehdejšího ministra námořnictví a při návštěvě zámku v Hradci nad Moravicí v roce 1913 i samotného německého císaře Viléma II. Do r. 1928 doprovázel Theodor Motzek knížecí rodinu v Berlíně, po smrti Karla Maxmiliána Lichnovského pracoval jako majordomus  na zámcích v Chuchelné a v Hradci nad Moravicí, který si velmi oblíbil.

 

Unikátní soubor livrejí německého velvyslance

Celý soubor livrejí pro velvyslanecký knížecí dvůr v Londýně byl vyroben na zakázku na počátku roku 1912 u královského dvorního dodavatele G. Benedicta v Berlíně, Königgrätzerstrasse 10.  Ojediněle zachovaný více než šedesátidílný soubor livrejí je ukázkou vysoce specializované práce z nejlepších materiálů, kdy reprezentativní funkce jednoznačně překonává funkci užitnou. Pokud můžeme věřit osobním vzpomínkám T. Motzka (dle materiálů kronikáře p. L. SONNKA) stál celý komplet livreje (fraku, dvou vest, dvou kalhot, paruky, střevíců, bílých punčoch více, než byla obvyklá cena vyplácená tehdy za koně...)

Majordomovská livrej využívaná personálem Karla Maxe Lichnovského na půdě Německého velvyslanectví v Londýně v letech 1912-1914, výrobce : G. Benedict, Berlin, Kgl. W. Hoflieferant , materiál : sukno, bavlněný rips, stříbro

 

Majordomovský oděv se skládal z několika částí: fraku, dvou vest, dvou kalhot, paruky, bílých punčoch a střevíců. Dochované vesty a kalhoty jsou provedeny v bílé a červené variantě, neboť bylo nutné livreje v pravidelných intervalech ručně čistit. Majordomovská livrej je ušita z hnědého sukna, zdobena podél límce, kapes a rukávů portou krémového zabarvení s ručně vyšívanými barevnými erby knížat Lichnovských. Na pravém rameni fraku je zavěšena dvojitá proplétaná hedvábná, ručně obšitá šňůra stříbrným dracounem, která je ukončena miniaturou majordomovské hole, zhotovené z bílého kovu ukončené hlavicí ve tvaru knížecí koruny. Na fraku okolo sepnutí ve dvou řadách, na kapsách a rukávech je umístěno 32 postříbřených knoflíků z bílého kovu s plastickým vyobrazením knížecího erbu knížat Lichnovských, lemovaných hnědými prýmky. Frak podšit červeným jemným suknem. Poutko livreje tvořeno černou atlasovou stuhou s černozlatě vyšitými údaji o výrobci „G. Benedict kgl. w. hoflieferant, Berlin.

 

Na všitých bavlněných signaturách lze u některých livrejí zjistit přesnou dataci, kdy byla livrej vyrobena, údaje o velikosti nositele a někdy i jeho jméno. Dle přípisů na všitých „etiketách“ pod poutky livrejí - zhotovených černou tuší lze vytušit, že mezi členy personálu byly osoby jak anglické národnosti (Henson, Smith, C. Schobery, tak také „kmenoví“ osobní sloužící (Josef Kramarz, Theodor Motzek, Theodor Kubik, Richard Richter), pravděpodobně polské, resp. německé národnosti. Údaje na etiketách rovněž dokládají údaje o velikosti postav nositelů jako např. „Bauchfigur, Normale kräftige Figur, Mittelgrosse Figur apod. 

 

Soubor livrejí z velvyslaneckého pobytu knížete Karla Maxmiliána Lichnovského v Londýně je pečlivě udržován ve sbírkách zámku Hradce nad Moravicí i dnes. Jedná se o jediný soubor livrejí tohoto rozsahu a významu dochovaný na zámcích a hradech ve správě Národního památkového ústavu na území České republiky.

Soubor livrejí a jejich nositelé zažili v průběhu let i úsměvné okamžiky. Na dobové pohlednici zachycena situace (1912), kdy angličtí policisté táhnou luxusní kočár německého velvyslance místo koní k anglickému parlamentu poté, co se v městském provozu koně splašili. Kočí v slavnostní livreji na kozlíku kočáru zůstal i poté, co již neměl koho řídit. Není divu. Sednout si ke knížeti dovnitř kočáru dle oficiálního protokolu nemohl…

 

Autor: Petr Havrlant – Za lepší Hradec, o.s.

Fotogalerie: Seriál : Poklady z depozitářů zámku Hradec nad Moravicí, příběh č. 4 – Livrej posledního majordoma knížat Lichnovských Theodora Motzka

1 | 2 >>
***

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí