SILVESTR A NOVÝ ROK - HISTORIE :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

SILVESTR A NOVÝ ROK - HISTORIE

SILVESTR A NOVÝ ROK - HISTORIE

Publikováno: 1.1.2014

SILVESTR
31. prosince, poslední den roku, je sv. Silvestra. Kněz, který přežil pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána, se stal r. 311 papežem. Podle legendy pokřtil císaře Diokleciána a jeho ženu sv. Helenu. Zemřel roku 335. Je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy. Kdysi se jeho svátek nespojoval se žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala.

Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod "nového zlatého věku", dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce.

Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. st. Zejména léta přechodu z jednoho století do druhého v roce 1899 a 1900 a poté 1999 a 2000 znamenala nejbouřlivější oslavy Silvestra a příchodu nového roku. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.

 

NOVÝ ROK
Kdysi v římských dobách začínal nový rok prvním březnem, dnem, kdy přebírali úřad konzulové. Počátek roku souvisí se zavedeným kalendářem. Od r. 46 př. n. l. až do r. 1582 platil juliánský kalendář, upravený císařem G. J. Caesarem. Juliánský kalendář se od Gregoriánského lišil tím, že za přestupný rok počítal všechny roky, které byly dělitelné čtyřmi. Aby se zabránilo odchylce, která vznikala, počítá gregoriánský kalendář za přestupné jen ty roky na počátku století, které jsou dělitelné 400. Již podle juliánského kalendáře byl prvním dnem roku 1. leden. V církevní liturgii se ale zpočátku 1. leden nesvětil, počátkem liturgického roku byl advent. Teprve od 17. st. se prosazovalo sjednocování církevního a občanského počátku roku na 1. leden.

V Čechách ten den dostávali kůroví zpěváci odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče děti. Farníci dávali výslužku svému faráři a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali vrchnosti a městským zástupcům tzv. minucí - malovaná a veršovaná přáníčka, na které bylo zvykem odpovídat finančním dárkem.

V obcích chodila ulicemi koledující mládež. Nedělaly se nepříjemné práce - věřilo se, že co se bude dělat na Nový rok, to bude po celý rok, nesmělo se sušit prádlo, nesmělo se nic vynášet ani vymetat z místnosti. Chodili pekařští koledníci a peroutkami ometali za drobné pohoštění nebo odměnu prach, někde chodily na koledu i ženy v šátku s husím křídlem a s hrnečkem kolomazi, kterou umazaly nepozorného hospodáře. Jako výslužku dostávaly pálenku a nějakou pochoutku.

Většina těchto zvyků byla zapomenuta. Základem oslavy Nového roku dnes je setkání celé rodiny u bohatého oběda, kde by neměla chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí zv. milionová (aby se člověka držely peníze), většinou se podává vepřové. Nepřípustný je zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo. Po obědě se rodina jde projít, navštěvují se výstavy, kulturní představení či přátelé.

Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné novoročenky, s hezkým či vtipným obrázkem a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Často se přání krásného prožití vánoc a novoročního blahopřání spojuje. Na novoročenkách někdy bývá francouzská zkratka P.F. (pour féliciter - pro štěstí). První novoročenku, vlastně omluvenku s obrázkem, poslal v r. 1827 hrabě Chotek, který pro své významné funkce nestačil odpovídat na stále se zvyšující množství blahopřání.

 

KDY SE SLAVÍ NOVÝ ROK V RŮZNÝCH ZEMÍCH?
Pravoslavný a řeckokatolický ritus dodržuje juliánský kalendář, podle něhož připadá Nový rok na 14. leden.

Počátkem islámského letopočtu je odchod proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622. Hurra Muharram, první den prvního islámského kalendářního měsíce, se počítá podle lunárního systému, a tak datum konce jednoho a počátku dalšího roku není přesně stanoveno a může se posouvat v průběhu celého roku. Ovšem ani islámský svět nění jednotný a v Afgánistánu a Iránu slaví podle perského kalendáře začátek slunečního roku 21. března.

V Izraeli je začátek nového roku pohyblivý a spadá na první den měsíce Tišrí, tedy mezi 6. zářím a 5. říjnem. Roš hašanan se slaví dva dny a považuje se podle židovské tradice za čas, kdy se z Boží vůle rozhoduje o osudu každého člověka v příštím roce.

V Číně a v některých dalších východoasijských zemích začíná nový lunární rok koncem ledna nebo v únoru.

Thajci oslavují svůj trut (Nový rok) v březnu nebo v dubnu, jihoindičtí Tamilové při zimním slunovratu. Tibeťané v únoru. Pro Japonce jsou novoroční oslavy 1. až 3. ledna. V mnoha venkovských oblastech se však slavnosti konají mezi 20. lednem a 19. únorem.

Převzato z: www.praguewelcome.cz

***

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí