V Bohučovicích straší? :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

V Bohučovicích straší?

V Bohučovicích straší?

Vzpomínám si na onen počátek zimy roku 1985 v Opavě. V ulicích již vládla předvánoční nálada, vše bylo jako každý rok a právě v této poklidné době se začala mezi lidmi šířit šokující zpráva. V nedaleké obci Bohučovice se prý dějí divné věci. Nachází se tam dům, ve kterém straší. Fragmenty zaručených informací přicházely i od policistů, agentů Státní bezpečnosti a od sester z psychiatrického oddělení. O jednadvacet let později jsem se rozhodl, že se vzpomínky na záhadné události, které se odehrály v malé vesničce sousedící s Hradcem nad Moravicí, pokusím oživit.
Jana Lysáková, která tenkrát pracovala na přestupkovém oddělení tehdejšího Národního výboru v Hradci, vzpomíná, jak ji před Vánoci roku 1985 přišla navštívit její známá Smolková, která bydlela se svou rodinou ve starším domku v Bohučovicích. Žádala o pomoc úřady v situaci, se kterou si nevěděla rady. Již pár dní prý v jejich domě dochází k událostem, které si nelze vysvětlit zdravým rozumem. V interiéru bytu údajně létají samovolně různé předměty. Přemisťují se hrnečky a vázy, odpadávají kachličky, rolují se tapety, hýbou se i těžké starožitné skříně a těžký lustr se rozhoupal tak intenzivně, až rozbil okno. Jana Lysáková z titulu své funkce strávila několik hodin uvnitř strašidelného domu a dodnes si pamatuje hrůzu, kterou zažila.V místnosti se zvedl závan ledového větru, ozvala se rána a některý z předmětů tryskovou rychlostí vlétl do prostoru. Mnohé věci skončily na prach roztříštěné, jiné v jejich těsné blízkosti naprosto nepoškozené, v zachovaném porcelánovém hrníčku objevili malou dírku jak po kulce, některé předměty se zdály být zdeformované enormním tlakem. Přes evidentní nebezpečnost situace nedošlo k žádným zraněním. Na tajemné místo se dostavily brzy příslušné úřady, jejichž kusé zprávy byly mezi národem přetvořeny v mlhavé informace. Z komína se prý kouřilo, ačkoliv v domu nikdo netopil, jeden z vyšetřujících policistů údajně skončil ve vážném stavu v péči opavských psychiatrů. Z Prahy dokonce přicestoval náš tehdejší přední psychotronik Dr. Zdeněk Rejdák, který nevysvětlitelné dění zdokumentoval. Situace se na pár dní zklidnila, avšak to zřejmě proto, aby paranormální jevy nabraly další sílu. Jednoho dne začaly v domě hrůzy vznikat požáry. Oheň se však rozhořel spontánně uprostřed předmětů a kruhově se šířil k jejím okrajům. Takto počala prý dokonce hořet vedle záclon i stokorunová bankovka v peněžence či kus uzené šunky v lednici. Nevysvětlitelně bylo založeno osmadvacet požárů. Dle svědků byl oheň, přestože napáchal jisté materiální škody, záhadně studený a rovněž nikoho nezranil.
Koncem roku 1985 sice již vládl východnímu bloku osvícenec Gorbačov, v naší zemi však stále drželi otěže moci v rukou protireformní komunisté, kteří byli dle materialistického marx-leninismu ochotni připustit jen věci, které byli schopni pochopit svými omezenými smysly a VÚMLem (VÚML vysoké učení marxismu leinismu – pozn. redakce) ořezanou inteligencí. Jako v případě proslulého číhošťského zázraku a dalších stěží objasnitelných záhad vyhlásili na bohušovický případ totální informační embargo. Přestože se na místě dokonce objevil i štáb Československé televize, který chtěl natočený materiál použít do populárního publicistického pořadu Aktuality, příspěvek nebyl nikdy odvysílán. Pouze v regionálním periodiku Nové Opavsko tenkrát vyšel k tématu článek poslušně zpochybňující všechny bohučovické události a zároveň i legitimitu a duševní zdraví jejich nedobrovolných aktérů. Případ však musel mít viníka, a tak se tehdejší bezpečnostní složky odhodlaly k tomu nejnechutnějšímu činu. Tajně unesly Smolkovic jedenáctiletého syna Tomáše a předvedly jej do opavské psychiatrické léčebny na příslušné vyšetření. Přestože tehdejší primář oddělení Mudr. Hřebíček označil chlapce – dobrého bezproblémového žáka šesté třídy – za zdravé dítě, komunističtí intrikáni použili služeb olomoucké režimem prověřené psychiatričky známé zbavováním svéprávnosti odpůrce bolševiků a s její pomocí získali od dítěte přiznání ze žhářství. Tomáš se posléze mohl vrátit ke své rodině až po mnoha nepříjemných peripetiích.
Jaké je však racionální vysvětlení událostí roku 1985 v Bohučovicích? Jedna z tezí je jakási pomsta zesnulé babičky rodiny Smolkovy, po jejíž smrti ateističtí příbuzní sundali z kuchyňské zdi rozměrný kříž. Jiné teorie hovoří o rádiových vlnách z blízkého kamenolomu nebo dokonce o laserových zbraních, neboť nedaleko se nalézal vojenský prostor vojsk Varšavské smlouvy. Nejzáhadnější úvaha však těží z faktu, že v jedné z místností domu byl nalezen středně velký kámen neznámého původu, který ležel pod oknem, jehož sklo bylo rozraženo kývajícím se lustrem. Inkriminovaný nerost byl samozřejmě zabaven jako doličný předmět, avšak nebyl již nikdy Smolkům vrácen ani již nikdy nebyla zmíněna jeho existence.
Vyšetřování skončilo – zapomeňte. Život v obci v nových ekonomickospolečenských podmínkách jde dál. Strašidelný dům je již v klidu a dodnes v něm bydlí Tomáš Smolka se svou dosud žijící matkou. Na onen příběh však ještě i nyní vzpomínají pamětníci ze širokého okolí. Na příběh rodiny, která byla postižena paranormálními jevy, více však státní mašinerií, která ve své scestné filosofii ony jevy popírá a krutě potírá.

Autor: Martin Jarošek, Listy moravskoslezské


 

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí