Zářijový zájezd turistů na Slovensko :: Hradec nad Moravicí - zpravodajský server

Úvodní stránka Tisk Mapa stránek RSS

AKCE
 
 
 

 

 

Kontakt

Za lepší Hradec, z.s.
Pod Hanuší 473
747 41, Hradec nad Moravicí

info(zavináč)hradecinfo.cz

Zářijový zájezd turistů na Slovensko

Zářijový zájezd turistů na Slovensko

Publikováno: 2.10.2016

Letošní tradiční zářijový zájezd pořádaný KČT TJ Hradec nad Moravicí se uskutečnil ve dnech 2.-4. září 2016. Letos byly túry naplánovány na pátek do oblasti Malé Fatry, v sobotu do Západních Tater, tedy Roháčů a v neděli do oblasti Vysokých Tater.

Od našich slovenských kamarádů z KST - ŠKM Liptovský Hrádok jsme dostali tip na nádhernou Ferratu HZS u Martina. V pátek 2.9.2016 byla tato ferrata zařazena jako součást jedné trasy. Autobus nás zavezl do Martina části Stráne. Trasa vedla na Martinské hole a dále na vysílač Krížava (1 445 m). Pak pokračovala do Sedla Prašivé a do Vrůtek, kde čekal autobus. Část trasy mezi Martinem a Martinskými holemi bylo možno absolvovat po turistické žluté nebo po červené s ferratou. Ferrata HZS se v jedné části větví na snadnější B trasu a na náročnější C. Část naší skupiny zvolila B, zbytek C. Trasu s ferratou zvolilo 7 statečných, tedy 7 našich drsných chlapů. I já jsem byl už drsný, tvář jsem si holil už předchozího dne.

Trasa k ferratě vede údolím potoka, který překračuje po velkých kamenech. Právě v tomto místě jsem podcenil akcelerační schopnosti svého těla doplněného o nadstandardně těžký batoh vybavený pro případ třetí světové války a doplněný navíc o ferratový set s dalšími doplňky. Neodstartoval jsem nejrychleji, na balvanu v potoce jsem se nechtěl zbytečně zapotit a na protějším břehu jsem se už málem vracel zpátečkou do koryta. Naštěstí po chvilce nejistoty se bylo kam stočit a nepříjemný pocit přebil vytvořený adrenalin. 

Trasu k začátku ferraty lemují místy pozůstatky těžebních zařízení. Ferratová cesta je opravdu krásná, potok překonává řadu peřejí, tůněk a skalních útvarů. Na nepřístupných (ale i méně exponovaných) místech jsou ocelová lana, stupačky ve skále a žebřík. Doporučuje se použít pro jištění ferratový set s brzdou a helmou. Nezapomeňte na rukavice. Většina účastníků, které jsme potkali, vašk šla „na ostro“ bez jištění. Za sucha se dají obě trasy absolvovat i bez jištění, ale jistota je jistota. Za deště však skála klouže a trasa se stává výrazně obtížnější. Podle mě je Ferrata HZS vhodná pro milovníky adrenalinu i romantičky a romantiky. Nejlépe all-in-one. Nedoporučuji ji naopak osobám, které trpí závratí, nebo mají slabší ruce. Kdo však prošel např. Tri Kopy, neměl by mít problém. Trasa s ferratou měřila 16,6 km s nastoupanými 1 000 metry, trasa bez ferraty 18,7 km a nastoupalo se cca 980 m.

Druhý den jsme objeli Roháče a autobus nás vysadil v místě zvaném Biela skala, pár kilometrů vzdušnou čarou nad Liptovským Mikulášem. Abychom se rychle dostali na provozní teplotu, začali jsme náročnějším výstupem lesem, který nás zavedl na horský hřeben s úžasnými výhledy. Trasa na Sivý vrch (1 805 m) byla velice malebná, světlé skály, azurové nebe, zelená vegetace, sluníčko svítilo, ptáčci cvrlikali a my se (chvilku) topili maximálně ve vlastním potu. Cesta byla parádní, vyzkoušeli jsme si i kreativní volbu nejvhodnější trasy, či týmovou spolupráci v technicky náročnějších úsecích. Posilovali jsme nejen naše svalstvo, ale mnozí posouvali také své osobní limity vystupováním ze své komfortní zóny při překonávání strachu z výšek. Jak dokládají přiložené fotografie v galerii, cesta před dosažením vrcholu byla pro všechny příjemná, vychutnali si ji s blaženými úsměvy na tváři a zhostili se jí se ctí a odvahou.

Na Sivém vrchu jsme udělali fotečkou pouhou vrcholovou pro rodinu a občerstvili se. Pohodový sestup začal pásem kosodřeviny a horských luk. Zahlédli jsme i divou zvěř ve formě zmije. Před dusotem našich nekovaných pohorek se nám klidila z cesty, ale i tak se podařilo její kousek vyfotit. Dále bylo možno zvolit postup přes chatu Pod Náružím nebo Babky do Bobrovecké vápenice. Většina šla přes chatu, kde jsme si udělali zastávku. Posilnili jsme se, moudře pohovořili s neznámými bratry turisty Slováky, tedy šířili jsme dobré jméno hradeckého KČT a TJ v zahraničí. Trasa přes chatu Pod Náružím měřila 13,5 km s vystoupanými cca 980 metry, přes Babky 13,4 km a 1 070 m.

Večer proběhlo tradiční družební setkání kamarády z KST - ŠKM Liptovský Hrádok, se kterými nás pojí dlouhé období vzájemné družby. Proběhla výměna darů mezi předsedy obou oddílů, poslechli jsme si krátké proslovy a turisté si příjemně popovídali v přátelské atmosféře.

Na neděli byly naplánovány túry kolem Štrbského plesa. Ráno jsme se dozvěděli, že je posunut odjezd domů na 15:00 vzhledem k uzavírkám na trase a počet povolených tras redukován na reprezentační družstvo na Bystrou, kde nechyběl ani zkušený matador Antonín Petránek, „odpočinkovou" skupinu na trase k Popradskému plesu a trasu pro „těhotné matky s dětmi a kočárky“ k vodopádu Skok. Vzhledem ke skutečnosti, že jsme na Štrbské pleso dojeli brzy, ukázalo se, že je reálné absolvovat původní trasu přes Bystrou lávku.

Výkonnější družstvo vyrazilo Mlynickou dolinou k vodopádu Skok. I přes četné focení jsme u Skoku z hodiny a půl podle rozcestníku ušetřili 20 minut, takže jsme se rozhodli pokračovat podle původního plánu kolem Čapieho plesa na Bystrou lávku. Cestou jsme minuli pomník letecké nehody záchranářského vrtulníku. Okolní plesa byla potěchou pro oko a duši. Ve stoupání na průrvu Bystrá lávka bylo poněkud větrno, ale otužilcům to nevadilo a ostatní se oblékli. Překonání Bystré lávky vyžadovalo opět trošku zručnosti, ale všichni jsme ve zdraví a pohodě přešli do Furkotské doliny. U blízkých ples jsme si dali svačinku. Došlo i na poležení na kamenné posteli. Dobří lidé navrhovali, že by využili situace a použili mě jako oběť Bohům. Při sestupu opět vysvitlo sluníčko a my tempem Karla Lopraise před cílem Dakarovské etapy dorazili ke Štrbskému plesu. Majestátné hory, tajemná hladina plesa, lodičky na ní, prostě klídek, tabáček. Čas jsme dohnali a předehnali, takže jsme mohli doplnit před odjezdem síly a koupit padárky pro blízké. Trasa skupiny přes Bystrou lávku měřila 16 km s vystoupanými cca 1 050 metry.

Letošní zářijový zájezd panovalo jedno z nejkrásnějších počasí posledních let, většinou svítilo sluníčko, takže jsme si mohli užívat parádních dalekých výhledů i blízkých pohledů na malebné okolí. Jsem zvědavý, jak bude za rok. Ona je vůbec otázka, zda příští rok nějaký družební zájezd hradeckých turistů bude. L

Zájezd se opět povedl a poděkování za organizaci a průvodcovství si zaslouží zejména paní Hana Literová a pan Josef Skládaný z KST - ŠKM Liptovský Hrádok a Ing. Vilém Bretz a Ing. Jan Petránek z KČT TJ Hradec nad Moravicí.

 

Autor textu: Daniel Ševčík

Autoři fotografií: Jana Bretzová, Jan Petránek, Daniel Ševčík 

Fotogalerie: Zářijový zájezd turistů na Slovensko

<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

Oficiální stránky MěÚ Hradec nad Moravicí